Setkání Rodáku – v sobotu 5.9.2026 od 14.30 na řečkovické radnici
Ano, letos to bude již popáté co se uskuteční Setkání nejen rodáků, ale i příznivců a přátel Řečkovic a
Mokré Hory. Myšlenka ale vznikla už pár let před tím v hlavách několika starousedlíků. Ještě za svého
života se do této akce chtěl pustit člověk, který se v Řečkovicích narodil a prožil v nich celý svůj život
pan Jan Bartoněk. Na sklonku života však už tolik sil neměl a nebyl nikdo, kdo by se organizace
setkání tenkrát ujal.
Myšlenka, ale s odchodem pana Bartoňka nezapadla. Jeho dcera Eva ji nosila v hlavě jako vzpomínku
na tátu a na jedno z jeho posledních přání, které už ale nestihl realizovat. A tak na jaře 2022 přišla
s nápadem toto setkání uspořádat sama a oslovila mě, jestli bych s ní do toho nešla. Souhlasila jsem.
S Evou se známe dlouho, obě máme naši městskou část rády a obě rády děláme něco pro druhé. To
máme asi v genech. Oba naši tátové byli velmi aktivní. Pan Bartoněk, většina přátel, kamarádů a
známých mu říkala Honzo, byl velký patriot a sportovec – lehký atlet se specializací na vrh koulí. Sport
miloval, sám závodil a dělal rozhodčího. Jako učitel tělocviku na škole Terezy Novákové zavedl
atletický kroužek pro děti a s nadšením se zapojoval do sportovního dění v Řečkovicích. Po roce 1989
se podílel na obnovování Sokola a v roce 1992 na obnovení tradice Vavřineckých hodů. Můj táta
Václav se zapojoval často a rád do aktivit v řečkovické farnosti a byl i dlouholetým členem farní rady.
Sportovec nebyl, ale vynikal organizačním talentem. Nejdříve vypomáhal a pak i sám organizoval jako
předseda Klubu důchodců Řečkovic a Mokré hory zájezdy po České republice. Na jeho vždy pečlivě
připravený program dodnes vzpomíná mnoho účastníků.
Do příprav jsme se pustily s nadšením. Sháněly jsme materiály a informace o podobných aktivitách
v jiných městech a vesnicích, přemýšlely nad programem, nad místem, kde by se měla akce konat,
které roční období zvolit, udělat setkání venku nebo uvnitř, v jak velkém formátu, jednodenní nebo
víkendovou, každý rok nebo jednou za 2 roky, nebo po pěti letech, koho zapojit …? Roztočil se
kolotoč myšlenek a nápadů. Třídily jsme je, odkládaly, zase k nim vracely, a tak pomalu skládaly
jednotlivé dílky k sobě. Celá naše snaha vyvrcholila v sobotu 3.září 2022, kdy se na farní zahradě
konal první ročník. Splnit někomu přání je krásný pocit. Lidé seděli, povídali si a vzpomínali. Každý
nový ročník pak přinášel nová a nová setkání starousedlíků, novousedlíků, prostě všech, kteří mají
k Řečkovicím a Mokré Hoře nějaký vztah. Eva je čistokrevný starousedlík, její rodina žije v Řečkovicích
už několik generací. Já jsem novousedlík z roku 1973 „náplava“, jak mi sdělil jeden návštěvník.
Moji rodiče si tady v 70.letech svépomocí postavili byt a přestěhovali se sem ze Židenic.
V rámci této akce jsme v parku na Palackého náměstí vysadili Lípu rodáku a ve spolupráci s MČ k ní
zasadili pamětní kámen. V den konání akce k němu položíme kytku jako vzpomínku na všechny
z Řečkovic a Mokré Hory, kteří už mezi námi nejsou. I na naše dva táty, kteří odešli téměř současně
na podzim roku 2021.
Každý rok se snažíme připravit zajímavý program, i tentokrát tomu nebude jinak. A jelikož máme
letos to půlkulaté výročí, bude program opravu pestrý. Můžete se mimo jiné těšit na přednášku o
naivistickém malíři Janu Hruškovi, který býval vedoucím dnes už dávno zrušené prodejny drogerie na
rohu Banskobystrické a Kořenského nebo se zúčastnit Memoriálu Honzy Bartoňka nebo vyzkoušet
svoje znalosti o naší MČ ve Vaškově kvízu.
